Praha 4. září 2024

Text ve formátu .docx ke stažení

Tým špičkových expertů z Velké Británie, Švýcarska i České republiky našel řešení, které zachovává Vyšehradský železniční most v jeho současné poloze a zároveň nabízí možnou dostavbu třetí koleje. Řešení je oproti jakékoliv novostavbě rychlejší, levnější, má dlouhou dobu životnosti a minimální dopad na pražskou dopravu i životní prostředí. Dokončení se blíží komplexní studie proveditelnosti, kterou dostanou všechny zainteresované subjekty zcela zdarma k dispozici. Studii připravuje Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu (NF Vyšehradský most). 

Za aktivitou a Nadačním fondem stojí filantropové Martin Vohánka a Tomáš Bistřický. V případě Vyšehradského mostu je spojily celoživotní zájem o železnici a péče o místo, kde žijí. Fond spolu s nimi podporuje také podnikatel Jan Barta. Ve vedení MF pak stojí mimo jiné akademický architekt David Vávra, známý seriálem Šumná města, Petr Janda, architekt pražských náplavek a autor mezinárodně oceňovaných prosklených kobek a Petr Lešek, spoluautor ikonické Národní technické knihovny.

Nadační fond zadal týmu špičkových mezinárodních i českých expertů, aby našli způsob, jak Vyšehradský most ohleduplně, rychle a efektivně opravit, včetně možnosti přidat k němu třetí kolej, jak požaduje Správa železnic. To se podařilo a v současné době tým zpracovává poslední detaily komplexní studie proveditelnosti. 

„Rád pomohu najít řešení, které splní požadavky na modernizaci a zároveň zachová atmosféru místa. Zaujala mě možnost toto naplnit, a navíc dosáhnout ekonomicky i časově výhodnější variantu. Mám osobně velký vztah k vlakům a železnici. Proto jsem podpořil spolupráci špičkových expertů, kteří ukázali, že je to možné. Výsledek respektuje dílo našich předků a současně potřeby železnice a jejích cestujících v 21.století,“ říká k tomu Martin Vohánka. 

Na zpracování studie se podílí špičkoví experti ze Švýcarska a Velké Británie. Tedy ze zemí, které jsou kolébkou železnice a o své technicko-historické dědictví se pečlivě starají. Vlastní opravu nýtované konstrukce řeší Ian Firth se svým týmem, který je mimo jiné zástupcem Velké Británie v mezinárodní asociaci pro mosty a strukturální inženýrství. Jeho tým pracoval na řadě prestižních projektů po celém světě, včetně rekonstrukce známého londýnského Tower Bridge, mostu přes Messinskou úžinu nebo West Gate Bridge v Austrálii. Spolu s ním na studii pracuje také tým švýcarského strukturálního inženýra Dr. Andrease Galmariniho.

„Není to poprvé, co lidé museli sami rozpohybovat záchranu významné součásti Prahy. Vzpomeňme na vyhořelé Národní divadlo. Ministerstvu dopravy i Správě železnic proto nabízíme spolupráci s řešením, které neporušuje české zákony a je ohleduplné k Praze i Pražanům. Předpokládáme proto, že jej podpoří i vedení hlavního města Prahy, které most chce zachovat v současné poloze. Náš mezinárodní tým expertů vytvořil projekt, který plní požadavky na zvýšení kapacity vlaků, ponechává most v jeho roli klíčového prvku panoramatu Prahy a nabízí opravu, která bude rychlá, levná, s dlouhou životností a minimálními dopady na životní prostředí i dopravní situaci v Praze během provádění prací,“vysvětluje jeden ze zakladatelů Nadačního fondu Tomáš Bistřický. 

Studii proveditelnosti NF Vyšehradský most představí během podzimu tohoto roku a dá ji Správě železnic, respektive všem, komu na Vyšehradském mostě záleží, zcela zdarma k dispozici. NF Vyšehradský most tak namísto dosavadního sporu nabízí skutečný dialog o nejlepším řešení pro hlavní město Prahu a pro Pražany. 

Varianta, která by skutečně hledala, jak památkově chráněný most zachovat, v současnosti není navržena a nikdo se jí nezabývá, přestože ji vyžadují jak české zákony, tak smlouva České republiky s organizací UNESCO a na absenci této varianty upozorňuje ICOMOS - český poradní orgán UNESCO. Studie NF Vyšehradský most tuto možnost nabídne jako komplexní řešení, včetně vyčíslení nákladů a vizualizací. Ušetřené finanční prostředky pak lze použít na jiné občanům přínosné akce. Výrazně menší omezení dopravy během oprav mostu uvítají nejen dojíždějící, ale i Pražané.

„Stavět i bourat se někdy musí, pokrok se nedá zastavit. Vždy bychom ale měli nejdřív hledat funkční řešení, které nezničí dědictví, jež nám tu zanechali předci. Naše studie nabídne řešení, jehož kouzlem je splnění potřeb moderní doby a zároveň zachová náš industriálně-poetický most. Ten pro mnohé z nás na jihu Prahy plní funkci Karlova mostu a panorama Prahy si bez něj neumím představit,“ uzavírá architekt David Vávra.

 

Servis pro média: 

Jan Havlíček
mluvčí NF Vyšehradský most 
mobil: +420 724 442 902
email: jan.havlicek@vysehradskymost.cz

 

Nadační fond Vyšehradský most – kdo je kdo

Podporovatelé

Tomáš Bistřický je český podnikatel, známý jako bývalý spolumajitel úspěšné nápojářské značky Toma. Byla založena na „zelené louce" a je považována za úspěšný příklad vytvoření silného domácího podniku. Po odchodu ze společnosti Toma se Tomáš Bistřický začal věnovat filantropii. Podporuje projekty z oblasti architektury, ochrany kulturního dědictví a přírody. Je zároveň členem správní rady NF Vyšehradský most.

Martin Vohánka CEO & Founder, Eurowag. Jeden z největších filantropů v Česku, iniciátor a signatář výzvy „Druhá transformace ekonomiky ČR“. Podnikat začal již na střední škole, krátce po jejím absolvování založil v roce 1995 společnost W.A.G., známou pod obchodní značkou Eurowag. Ta je dnes technologickým lídrem v oboru zaměstnávající 2000 profesionálů v 18 zemích Evropy. Eurowag buduje integrovanou platformu pro mezinárodní dopravní společnosti digitalizující jejich provoz, a tak transformující celé odvětví s cílem učinit jej čistší, efektivnější a férovější. Martin Vohánka spoluzaložil Nadační fond nezávislé žurnalistiky a Nadaci BLÍŽKSOBĚ, která dlouhodobě také podporuje demokracii, ochranu svobody a transformaci vzdělávacího systému Přednáší na VŠE v Praze, je nadšený včelař.

Vedení NF

Petr Lešek je český architekt a spoluzakladatel ateliéru Projektil architekti. Věnuje se také osvětě v architektuře směrem k médiím, veřejnosti, dětem i veřejné správě. Byl porotcem v řadě českých i zahraničních architektonických soutěží. Od roku 2009 je členem České komory architektů. Jako člen představenstva a 2. místopředseda ČKA se věnuje tématům veřejných zakázek, udržitelnosti, dostupného bydlení, SmartCities a politiky architektury. Je autorem disertační práce na téma městských architektů v malých a středních městech ČR. Ateliér Projektil je nositelem řady významných cen za realizaci, např. za Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové, Národní technickou knihovnu v Praze či Centrum ekologických aktivit v Horce nad Moravou u Olomouce.

Petr Janda je český architekt a výtvarný umělec, který stojí za řadou významných staveb a projektů v Praze, Liberci, ve svém rodném Zlíně nebo třeba i ve Spojených arabských emirátech. Od roku 2008 vede vlastní studio Brainwork. Jako porotce i soutěžící se pravidelně účastní architektonických soutěží a přehlídek, ve kterých získal několik desítek mezinárodních ocenění (včetně prestižního umístění na shortlistu nejvýznamnější evropské přehlídky architektury EUMies-Mies van der Rohe Award 2022). V letech 2011-14 byl členem představenstva České komory architektů a předsedou pracovní skupiny Propagace architektury. Dvakrát byl nominován na Architekta roku (2020,2021). Celosvětově uznávaným je jeho projekt revitalizace pražských náplavek, které proměnil kulturně společenským oživením a umožnil veřejnosti využít kobky Rašínova, Hořejšího a Dvořákova nábřeží, po revitalizaci sloužící jako kavárny, galerie, dílny a veřejné toalety. Za zmínku stojí také zlínská vila Lazy House, Penthouse v Praze nebo projekty pražských plovoucích lázní, či Riegrových lázní na Vinohradech. Mezinárodní ohlas vzbudil vítězný soutěžní projekt návštěvnického centra rezervace plameňáků v Abu Dhabi nebo projekt podmořské observatoře Malström v norském Saltstraumen. V realizaci je expozice Lidé v Národním muzeu.

David Vávra vystudoval architekturu na ČVUT a AVU v Praze a je spoluzakladatelem legendárního divadla Sklep. Známý je jako herec úspěšných filmů, stejně jako průvodce roadmovie České televize: Šumná města a Šumné stopy. Jeho architektonická tvorba se dotkla především Prahy a okolí. Stojí například za rekonstrukcí kulturního domu Dobeška či Švandova divadla. Mimo Prahu je také autorem dostavby Městského divadla v Kladně či konverze a dostavby bývalé továrny Vertex na Centrum volného času, včetně městské knihovny v Hradci Králové. V roce 1997 obdržel s Františkem Skálou Zvláštní cenu Interiér roku za restauraci Akropolis, v roce 2004 Grand Prix České architektury v kategorii Výtvarné dílo v architektuře za osazení sochy Franze Kafky na Starém Městě a v roce 2008 byl nominován na cenu Klubu za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí za Lávku s vyhlídkovou věží v Chebu. Je také autorem návrhů mnoha veřejných interiérů, kromě divadel, také knihoven i muzejních expozic. Má za sebou například expozici architektury, stavitelství a designu Národního technického muzea, expozici Muzea krajky ve Vamberku nebo Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích. V roce 2018 byla podle jeho návrhu modernizována galerijní expozice ve Wenkeově domě, kde sídlí Městské muzeum v Jaroměři a poté inicioval a citlivě rekonstruoval celé muzeum ve Wenkeově domě - architektonickém skvostu od Josefa Gočára - které se loni znovu otevřelo pro veřejnost. Letošním počinem je pak odhalení pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce v Děčíně podle autorova návrhu.

Expertní tým

Ian Firth je britský stavební inženýr, mostař s více než 40letou zkušeností a předseda britské skupiny Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství. V roce 2018 se stal honorárním členem v Royal Institute of British Architects, čímž se zařadil mezi osobnosti jako jsou Sadiq Khan (starosta Londýna) či Maria Balshaw (ředitelka Tate Modern). Během své kariéry se podílel na posuzování stavu, rekonstrukcích či návrzích desítek významných mostních konstrukcí, mezi které patří londýnský Tower Bridge, most přes Messinskou úžinu nebo West Gate Bridge v Austrálii.

Andreas Galmarini je švýcarský architekt, který se věnuje moderní architektuře a inovativnímu přístup k designu a urbanismu. Vystudoval prestižní Švýcarský federální technologický institut, kde se zaměřil především na kombinaci funkčního designu a estetických prvků. Ve své práci se věnuje především inženýrským konstrukcím. Mezi jeho známé projekty patří například stadion Letzigrund v Curychu, rozšíření koncertní arény Hallenstadion nebo stavba Prime Tower, jednoho z nejvyšších mrakodrapů ve Švýcarsku. 

Petr Tej je český architekt a mostní inženýr věnující se výhradně navrhování konstrukcí mostů a lávek. Vystudoval Školu architektury na pražské AVU, Fakultu architektury ČVUT a obor Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební ČVUT. Jeho projekty často vznikají ve spolupráci s renomovanými českými a zahraničními ateliéry. Jednou z jeho posledních výrazných realizací je Štvanická lávka v Praze spojující Holešovice a Karlín.